Jak slavíte svátek svatého Valentýna? Kluci z pražského týmu plavců AQUAMEN mají rozhodnuto již několikátý rok. Pravidelně se účastníme mezinárodního závodu Vienna Valentine, který pořádá jednou za dva roky rakouský oddíl Kraulquappen (zjednodušeně krauloví pulci). Tentokrát vyšel samotný závod v moderním bazénu ve Floridsdorfu přímo na 14.12. Závodu předcházela registrace předchozí večer v café Savoy, kde jsme už mohli osobně poznat některé závodníky a hlavně i částečně odhadnout naše šance na případné medaile. Jelikož jsme již měli za sebou odpolední prohlídku historické části města včetně skvělého výkladu našich ubytovatelů a zároveň pořadatelů, byli jsme rádi, že si můžeme po rychlé večeři jít včas lehnout a dostatečně se připravit na sportovní zážitek. Ráno jsme nemohli dospat, pochopitelně kvůli nervům, kteří jsme někteří nováčci na podobných závodech zažívali. Vybaveni banány, iontovými nápoji a energetickými tyčinkami a tatrankami jsme se vydali a bazén. Atmosféra byla úžasná, více než 180 závodníků z téměř celé Evropy (celkem z 12 zemí), různých věkových i výkonnostních skupin, profesionální rozhodčí, elektronické měření času, čestní hosté, DJ, fotografové atd. Všechno vypadalo tak profesionálně, až nás to trochu děsilo a naše tréma se jen zvyšovala. V úvodu měla projev členka evropského parlamentu Ulrike Lunacek– čestný host. Její řeč v angličtině byla úžasná, směřovaná k právům menšin, inspirující a zároveň nutící k zamyšlení. Naprosto splnila svůj účel, jako již mnohokrát jsem si uvědomil, kam patřím a že se nemusím nijak skrývat, že i tak můžu být na sebe hrdý. Vše bylo precizně naplánováno a organizačně zvládnuté na jedničku. Už tak skvělou atmosféru na bazéně podbarvovala hudbou vynikající DJka. Ačkoli jsme dlouho před závody pravidelně trénovali, bylo znát, kdo z nás trénoval přesně podle trenérových pokynů poctivě. Cítil jsem se chvíli jako největší švindlíř, jelikož mě vyčerpal 200m závod natolik, že mě nedali během další hodiny dohromady ani všechny povolené dopingy. Závody probíhaly velmi rychle, kluci se střídali ve startovních dráhách jeden za druhým. Postupně se vyvěšovaly výsledky a my už jsme mohli začít slavit, jelikož první medaile jsme již měli jisté. Přibývali další a další, nakonec jsme se téměř všichni objevili mezi prvními třemi, náš klub mohl být právem spokojen. Kdo těsně nedosáhnul na medaili nemusel být vůbec zklamaný, naměřené časy mluvily samy za sebe. Odrážela se v nich všechna ta píle a svědomitost předchozího trénování. Udělali jsme pár fotek s medailemi a závod byl slavnostně ukončen. Následoval krátký odpočinek, večeře každý podle chuti a pak rozehřátí s českými zásobami alkoholu u kluků v centru města. Večer byl zajištěný pro všechny plavce přednostní vstup do nejznámějšího gay klubu ve Vídni – WHY NOT. V týmu jsme během večera objevili skryté taneční talenty, zaryté odpůrce alkoholu i společenské Don Juany :) Příjemně unaveni pohybem a místním pivem jsme šli spát docela brzo a v pozdní dopoledne jsme se zúčastnili skvělého brunche v café Willendorf (ten mozna znate z poradu Q na tema Rakousko :)), kde jsme se mohli naposled vidět se všemi plavci. Snídaňo-oběd byl vynikající a mnohým z nás snadno pomohl z menší krize po předchozím večeru. Náš klub dostal pozvání na několik sportovních akcí, některé si rozhodně nenecháme ujít. Více se již brzy objeví na našich stránkách. Následovalo vřelé rozloučení a cesta domů. Musím přiznat, že tenhle Valentýn byl mimořádně vydařený. Kde vy budete trávit dalšího Valentýna?   

Honza